Píseň o pruské svobodě

Prušáci, bunďáci,

ti jsou nyní pány,

nesmí jim poroučet

krom Viléma žádný.

Padla jim robota,

desátků nemají,

budou se jmenovat

žebráků zemany.

Modli se, Prušáčku,

modli se každý den,

že, až přijdeš z vojny,

půjdeš zas za týden.

Rozvaž si, Prušáčku,

dobrotu velikou,

že nic, krom jehlovky,

nesmíš vzít do rukou.

Ach! ta tvá svoboda

ze stříbra, ze zlata,

dává se zadarmo:

v žaláři, u kata.

V žaláři, u kata

hoří jako svíce,

slávu jí vyzvání

kanonů tisíce.