Píseň o velikém budoucím štěstí.

Když dívám se vám do očí, ó duše mojí sestro,

mé síly ve mně rostou, všechny lepší vzněty,

a radost stoupá velká v závitech mé duše,

krev proudí bujněji a prudčej bije srdce

a sladké chvění cítím pronikat svou bytosť.

U vašich sedím nohou, v oči se vám dívám,

a tichou zpívám píseň, vroucí, svatou píseň

o velkém štěstí budoucím, jež dá nám život,

o krásném jarním dnu, kdy přijmu rozechvěný

dar sladký z vašich loktů vítězně a pyšně,

květ, který z naší krve vzejde požehnaný...

S tou písní a s tím snem jdu klidně žití rmutem,

jdu, šťasten svojí prací v slunci naši lásky,

vstříc k nejslavnější chvíli rozkvetení růží,

kdy v drahé vaší tváři vzplane růměn matky...

Bez květu nezajde náš lidský život krátký

a dáme lidstvu rádi, co nám láska podá

v tom synu našem – dobré lidské srdce...!