PÍSEŇ O VĚRNÝCH PRŮVODCÍCH

Šlo se mnou, celý život šlo,

co nejvíc v mládí bolelo,

neb radostí co vykřiklo,

než temna dálek proniklo.

Až k stáří vše šlo duší mou,

co zpěvem bylo, tancem, hrou,

ozvěny luhů, lesů šum,

i důvěrný hled k nebesům.

Nad poli nebe chladivé

se stále drží hlavy mé,

a mého srdce tíží umí nést

ukolébavka zpívajících hvězd.