PÍSEŇ OTROKŮ.

NÁŠ oltář skácen v prach,

kde naše chrámy stály,

své modly vztyčil vrah

a kadidlo jim pálí

té země zvrhlý syn,

a opíjí se bludem

a nezardí se studem

svůj za zločin.

Nám nezbylo už nic,

co za svato se mělo,

jen od ran rudá líc,

jen poblácené čelo,

naňž svítí bílý den;

jen slza v oku blázna

a upomínka prázdná

na slávy sen. –