PÍSEŇ PIRÁTA.

V duši je hořko. V prsou vře peklo...

Hlavou se odporné myšlenky rojí...

Má drahá, jediné – ty jsi to štěstí,

bolem i rozkoší, u věčném zdroji.

V duši je hořko. V prsou vře peklo,

otrok jsem vzbouřený, zoufalý pirát...

Má milá, rozmilá, přitul se ke mně blíž

a v duši nauč se hluboko zírat.

Noci jsou teplé, jitra jsou krásná,

v květech tkví láska, slyšíš ty zpěvy,

zda jednou vytušíš, co duše touží,

co duší spojení – kdo Ti to poví?

Noci jsou teplé, život je krásný,

v duši tkví touha. K čemu teď zmírat?

Pojď jenom, má milá, pospolu půjdem!

Na moře vzbouřené vede Tě pirát!