Píseň plavce

By František Dohnal

Jen pluj a bij se s větry,

jen pluj – jsi plavcem přec!

Když vichor v člun tě srazí,

vstaň, znovu nastav plec.

Máš bolest? Rána pálí?

Och, o tom nehovoř!

Němý a hrdý dále

své veslo do vln noř.

Němý a hrdý, hochu,

pochovej v srdci bol. –

Komu bys chtěl ho svěřit?

Těm dračím živlům kol?

Němý a hrdý dále

přes úskok zrádných míst,

přes živlů běs a zlobu,

přes lidí nenávist.

Co na tom, krvácíš-li

a šat tvůj rozedrán –

Jen štít tvůj když je čistý,

zas uschne krev tvých ran.

Jen štít tvůj když je čistý,

pak život cíle pln –

co na tom, jestli v posled

kořistí budeš vln?

Co na tom... To tak bývá:

ve vlnách plavce smrt...

Jen štít tvůj když je čistý,

pak zemřeš rád a hrd...