PÍSEŇ POCITU SEXUELNÉ MSTY

Nechoďte blíže...

Zůstaňte ve tmě...

Horko je, horko

V loži mém...

Šlehají rudé

Plameny krve,

Vášeň svá ryje

Pářata drsná

Do masa mého,

Ovívá horkým

Dechem mé rety,

Vyprahlé rety,

Stápí své oči,

Fosforné oči,

V zrak můj, jenž vzplanul

Horečkou...

A zas to cítím: nejsem tím více, který tu ležel před chvílí.

Někdo se vzbouzí v těle mém chabém, napíná vlákna nervů mých,

Jak by je náhlým vzmachem chtěl strhat, v celém mém těle v jeden ráz,

V jediný vír jak chtěl by mé smysly, v závrať jak hašiše chtěl by je schvátit,

V šílený útěk, v šílené zmatky, v třeštivý spád, jak Samum když hrozí,

– Nechoďte blíže...

Zůstaňte ve tmě...

Horko tu, horko

V loži mém...

Nechoďte blíže...

Vašeho těla

Opíjí požár

Smysly mé...

A vašich prstů,

Smyslných prstů,

Doteky horké,

Doteky měkké

Hladí mé tělo

V souloži líné,

Hladí mé tělo

Zdlouhavě.

Vy jdete tiše, v úkladu tigra, oko jak smaragd blyštící,

Vy jdete tiše, po drápech jdete, a pak se týčíte v jeden ráz,

A moje tělo, ochablé tělo, chvátíte, kořist zubům svým...

Nechoďte blíže... zůstaňte ve tmě... horko je, horko v loži mém...

Na kůžích pardalích, na kůžích tigřích... dusí mě pižem těžký dech,

Rozlitý vzduchem haremu mého... vyžilý, zmdlelý, kde noci celé

Vzývám a volám Vás a Vaši vášeň a Vaši sílu a Vaše vzdory,

Bych se Vás lekal,

Když jdete blíže,

V kráse svých údů,

Tvrdých jak bronz,

V kráse svých údů

Osmahlých, hnědých,

Lichotná kočko,

Úkladný pardale,

Jdoucí se nachlemtat horké mé krve, jdoucí se nasytit teplým mým masem,

Jdoucí si zahýřit v bytosti mojí,

Jdoucí mé smysly omámit!

V tělo mé proudí

V okamžik prchavý

Illuse znova

Vzkřísené síly:

Abych se vzchopil k zápasu s Vámi, líné své maso abych tisk’ vzpurně

K horkému masu Vašeho těla, abych se celý vpleť v údy Vaše,

Abych rval, trhal z Vás kusy masa, v jediném ohni, v jediném víru,

...Zatím co klesám, vyssátý, bledý, Vašemu útoku podlehnuv chabě,

Nemoha pomstít pohlaví svého, nemoha pomstit smrt svého mládí!