PÍSEŇ PODZIMU.

Podivná píseň v srdci zní,

teskná tak, jako vzdech lesů,

jako když léto zhasíná

ve smutku vřesů.

Jako sten větru na podzim,

večerních zvonů jak lkání,

jako dvou srdcí loučení

na neshledání.

V šumění stromů prořidlých,

mlhou, když slunce mdle svítí,

slýchals ji, píseň přesmutnou,

v srdci teď zní ti.