PÍSEŇ REPTROSPEKTIVNÍ.

Miláčkem všech starých pánů

byla Zaza ze šantánu.

V prvém aktu, tralala,

svlékla se vám bez mála – –

Mladý pán*) to tenkrát viděl,

do duše se ihned styděl,

mravním rozhorlením jat

počal sobě stěžovat:

Že se všechno divně plete,

z kapličky že Variété,

kde je denně možno zřít,

jak se kazí bodrý lid –

Léta jdou, což může bolet.

Mladý pán už přišel do let.

Staré pány smetl čas.

Ale Zazu hrají zas –

Léta jdou a vše se mění,

mizí mravní rozhořčení.

Jak pán mladý tenkrát psal:

Počkej, čuně, a tak dál –