PÍSEŇ ROZKVĚTU

Chtěl bych se tak radovati z květů, slunce, ze světa,

aby jednou rozkvetla přec moje duše zakletá.

Slunce hladí moje skráně, se rtů líbá zlatý smích,

cítím hvozdy, řeky, stráně, jaro kvete v očích mých,

v mých očích štěstím bláznivých.

Květy kolem září, voní, a mně je tak veselo,

jakby se mi náhle zapět z plné hrudi zachtělo!

Dnes mám přání, žhavé přání rozlétnout se do světa,

moje duše rudé růže ve svou kštici zaplétá –

a rozkvétá a rozkvétá...

Šílím touhou radovat se z květů, slunce, ze světa,

aby přece rozkvetla má duše z mládí zakletá.