PÍSEŇ TLUSTÝCH MLÁDENCŮ.

Tak jako bludné balvany

my valíme se světem,

z nás mnohý, žitím uštvaný

teď věří jenom dětem.

Ó tváře tenkých paniců,

jež dívky rády spatří,

ó bystré běhy zajíců:

my nejsme vaši bratří!

Jdouť plíce naše jako měch,

když do vrchu se stoupá,

a bříško naše pro posměch

se v pravo, v levo houpá.

Však v hospodách jsme pány my,

hoj sklepnice se točí,

když sednem s hosty jinými,

všem vržou žasem oči!