Píseň uklidnění.

Vezmeme-li to kriticky,

čas mění lidi a světy.

Býval prý kdysi tragický

ten národ z operetty.

Leč historismus přežilý

přítomnou radost hatí.

Postavme třeba mohyly,

nechme však zašlé spáti!

Dnes víme, že vše změněno.

V budoucnost zříme klidně.

Nes, osle, svoje břemeno,

a hýkej v slohu Vídně.

Je třeba změnit smutný kraj.

Rozvaha k tomu nutí.

Zazpívej, brachu, Baj kaj laj,

a spij se podle chuti.

Nech příliv moře zlehýnka

země Lotofágů rváti.

Ničím-li tobě vzpomínka,

nač vůbec vzpomínati?

Už leccos vzaly hlubiny.

Přeje si moře stravy.

Nač starati se o syny,

když tatík dnes se baví?