PÍSEŇ ÚLEVY. (V.)

Jak rytíř, jenž z cizích jde služeb,

tkví v pochvě mu po krvi meč,

z těch dálek, v něž divý rej tužeb

jej zahnal kdys ve marnou seč,

a v daleku jeho svál stopy,

– teď návratu svého se leká –

co na pleci houpe se kopí,

noc rytíře objímá měkká – –