PÍSEŇ ÚLEVY. (VI.)

Tak promarniv všecko už tady,

sám sebe dav životu v plen,

jsem v dálkách snů obléhal hrady,

dnes vracím se pohroužen v sen,

mdle v ňadrech už srdce mi buší,

cit ještě zas v ňadrech mi šlehá,

ó, jaká to podivná duší

dnes zase mi přetekla něha!