PÍSEŇ V ČAS VÁLKY A POHROMY

Bože, Otče dobrotivý,

jehož ruka tvorstvo živí;

jenžto odměňuješ cnost,

pokořuješ nepravost:

Zhřešili jsme, uznáváme,

trestů Tvých se obáváme,

odvrať válku, hlad a mor,

pokání Tvůj činí tvor.

Ve Tvých rukou leží země,

slunce, hvězdy, lidské plémě,

pohroma i úroda,

blaho všeho národa.

Zhřešili jsme atd.

Metla Tvoje šlehá s nebe,

že jsme opustili Tebe,

Boha svého pravého

pro anděla padlého.

Zhřešili jsme atd.

V pýše jsme svou hlavu zdvihli,

za mamonem hříšným tíhli,

tělu jen jsme sloužili,

v závisti se rdousili.

Zhřešili jsme atd.

Nyní v svaté horlivosti

ctíme víru, krásu ctnosti,

království Tvé spanilé

čeká srdce zbloudilé.

Zhřešili jsme atd.

Z hříchů svých se vyznáváme,

tělo Páně přijímáme,

v Srdce Boží, mocnou hráz,

Matko Boží, ukryj nás!

Zhřešili jsme atd.

Ach, město tak lidné,

jak jest samotné zůstalo*

a učiněno jest

jako vdova.

Ustavičně

pláče v noci *

a slzy

na lících jeho.

Cesty Siona kvílí,

že žádný nepřichází k slavnosti,*

všecky brány zpustly,

kněží jeho vzdychají.

Ó vy všichni,

kteří jdete cestou,* pohleďte,

zdali je bolesti

jako bolest má.

Jerusaleme, Jerusaleme!*

Obrať se k Hospodinu,

Bohu svému!

Chvalte Hospodina

všichni kmenové!*

Velebte ho všichni

národové!

Milosrdenství mocné

prokáže nám,*

a pravda jeho

zůstane na věky.

Sláva Bohu Otci

i Synu

i Duchu svatému,*

jako byla na počátku,

nyní a vždycky

až na věky věků!

Amen Amen Amen.