Píseň v červenci.

Nach vzácných růží na rtech máte,

jež sladkou vůní pěvce spíjí,

a v tváři vaší lehce vzňaté

vám chví se nádech kamelií.

Sníh ramen, která temnem hoří,

plá smutným jasem nočních fial

a prs ten, jenž se z krajek noří,

snad leknínu svit čistý přijal.

A vaše srdce, moje paní?

To zmlklo ňader pod poupaty

jsouc rovno smutné, horké stráni,

kde bují rulík jedovatý.