Píseň v kraji.

Do dálky rozpjat v slunci si hoví

a dřímá český kraj drahý,

mlčí, a přece divnými slovy

plnými blaha a vláhy

hovoří k duši – co jen jí poví? –

Já budu šťasten, juž záhy!

Oltářem bude každá má chatka,

a rájem každý lán rosný,

hrdinům v kolébky pět bude matka,

svobodou znít budou sosny! –

Slyším to, tich jdu, píseň je sladká...

Proč bych se okrádal o sny?