PÍSEŇ V LETNÍ NOCI

Vše bdí ještě, trávy, květ,

velký, modrý měsíc jasný.

Bdí tak celý širý svět,

rozkvětlý a šťastný.

Světlo s okna na růže

po travách se v stínech krade.

Ona bdí... Dnes nemůže

usnout srdce mladé.

Hory bdí, teď protáhly

křivé hřbety kočkovité.

Okruh města rozsáhlý

tlumí barvy smyté.

Sad že čerstvě zkosen jest,

bdí svou prudce sladkou vůní,

dá jí mdlobnou bolest nést,

jak by postál u ní,

vlas jí hladil, na rty vžeh’

neodvratné vášně osud,

v přítomnosti svědků všech,

bdících dosud, dosud.