Píseň v písni.

Když Morfej ukolébá

svět v mír a slastná snění,

tu vstoupí k pěvci Musa

a zve jej ku básnění;

dá v ruce zlatou lyru

a modrým kyne okem:

a již se píseň hrne

ze srdce mocným tokem!

O písni! tys památka

po lidstva Vesně zlaté,

kdy člověk ještě v srdci

čil bohův dechy svaté;

kdy ve svobodě sladké

plul v hladkém časův toku

a neznal, co bol v srdci

a slza viny v oku...

O písni! když tě zpívám,

tak má se duše cítí,

jak šťastný první člověk,

kdy v ráji počal žíti.