Píseň večerní pod oknem děvčete.

O, večere překrásný!

Jenž přírodu blažíš,

A rosyčkou příjemnou

Sad y kvítí vlažíš!

O skloniž na chaloupku

To tvé temné hledí,

Kde pod oknem milenky

Hoch s kytarou sedí.

Vše vůkol v tichu dřímá,

Noc plášť svůj roztírá,

A ptáčkům y děvčátkům

Očinka zavírá.

Jen já bolestí lásky

Pod okénkem pěji,

Kde skrz kvetoucý lípy

Větérkové vějí.

O rychle, struny zlaté!

Skrz tichou zněte noc,

A jevte při měsýčku

Mé lásky bolnou moc.

Ať z vás duch Milka věje,

An k lásce vzbuzuje,

A srdce zkamenělá

Děvčátek změkčuje.

O kýž, má fialinko!

Kýž pak tvým y pohne,

A ruka tvá milostně

K němu mne přivine.

Však, ach! přemarná žádost,

Přemarná naděje!

Struny na darmo znějí,

Hoch darmo tvůj pěje!

Spí tedy, spí, milenko!

Bůh sám tě ostříhej,

A peruť Cherubína

Na čílko chládek věj!

Já smutně zas odnáším

Lásky své bolnou moc,

A ztrápené mé srdce

Ti přeje – dobrou noc!