Píseň věčné lampy.

Drobně můj plamének blikotá

před stánkem Boha života,

drobně, ale stále.

Ráno je po mši, domů jdou věřící,

večer jdou z nešpor ku svojí světnici –

já v chrámě dlím stále.

Mnohý už přišel v plamenném nadšení,

slzami zlíbal studené kamení –

shasl – já hořím stále.

Ideál můj vždy stojí přede mnou,

my spojeni spolu láskou tajemnou,

věrně a stále,

věrni a stálí:

Světlo a světélko,

Kristus a já.