PÍSEŇ VIOLINA.

By Karel Sabina

Noc tichá kouzlem svým když poutá duši tvou

A luny jemná zář se vznáší nad tebou,

Mír v srdce vlévajíc a ladný budíc sen,

A jih když přivlaje, houštinou zachvívá,

A slavík v dřímotu lesiny uzpívá:

Tu pomni, milený, že nejsi samoten!

Té noci stín a klid můj jediný je svět,

V těch zářích luniných i můj se stápí hled,

Od tebe vzdálená sní s tebou duše má!

Šum listí šepce ti o tajných tužbách mých,

A z vroucích prsou dech zanáší k tobě jih,

A slavík zvěstuje ti v písni – že jsem tvá.