PÍSEŇ VÍTĚZNÁ

Juž dávno jsem tě zardousil v nejnižších hlubinách srdce,

abys mne nepřepadala, když síly jsou vyčerpány.

Ničemná touho po klidu! Zpívej si falešný diškant

v bezkrevných srdcích troupů a měšťáků tučných.

Juž dávno jsem tě zardousil a svinskou tvou mrchu

radostně zakopal v temném sklepení minulosti.

Teď žiju jen záštím a bojem a vítězstvími,

nohu nezastavuje v pozicích dobytých horce,

když s pěstěma zaťatýma a skřípajícími zuby

s blbečky půtku jsem vedl o vlastní své slovo.

Všeho jsem okusil a vše mi zhořklo v duši...

Teď nechci juž klidu, juž jsem tě zardousil

v nejnižších hlubinách srdce, touho ničemná.

Slyšíte ryk toho srdce, vidíte lačné mé oko!

Bojuji, abych bojoval, vítězím, abych vítězil

a prokletou krví smáčel chtivé své prsty.