PÍSEŇ VÍTĚZNÁ.

Blíží se noc a voní,

jako když z primulí rudožlutých

tichý smutek se roní.

Skonejšený žal padá s hvězd.

Srdcím matek hrozno jest.

Nevíš, co otupěle

tisíce podušek věčného spánku

osud ti stele?

Z tisíců smrti prosté

k životu láska že roste?

Zmládni, ó duše,

pro radost vítězství krutou!

Pokloň se v tuše:

Po hrůzách smrti hřej,

živote, rozdávej, přej!