Píseň volnosti.

By Jaroslav Martinec

Budu Vám zpívat do noty,

leč nikdy podle partesů.

Já volně zpívám jako pták

a píseň krajem roznesu.

Za bídný žold já nesloužím,

jen z lásky budu sloužit!

Já po milosti netoužím

a nechci po ní toužit!

Kdo lichou chválou povýšen

se s hůry na svět dívá,

a za kus panské milosti

otrockou píseň zpívá,

kdo chválí, aby chválen byl,

a blbosť učí vzývat:

Ten první bude svobodě

pohřební píseň zpívat!

Ten není Vaším přítelem,

kdo za přízeň Vám lahodí,

a běda! Chvála pochlebná,

kdy s marnivostí závodí!

To věřte, kdo jen k chválení

své lyry struny ladí,

ten zná i zradu velebit

a Vás pak jistě zradí!

Kdo pláštěm panské milosti

se pyšně přiodívá

a leskem zlata oslněn

otrockou píseň zpívá,

kdo slaví, aby slaven byl,

a modly učí vzývat:

Ten první bude svobodě

pohřební píseň zpívat! –

Je úkol pěvce nejvyšší,

by šlechtil lidskou duši,

a volnou píseň, šlechetnou,

tu zloba nepřehluší.

Kdo učí pravdu velebit

a volnosť lidu vzývat:

Ten jenom bude porobě

pohřební píseň zpívat!