Píseň vystěhovalce.

By Adolf Brabec

Dnes zde a zítra kdo ví kde!

Víc nemám mít juž domova,

za mnou jen anděl strastí jde,

a zítra půjde poznova.

Však nejhorší, že ztratím cos,

tu drahou moji rodnou vlast,

proč připad na mne krutý los,

že musím kosti jinde klást.

A zítra moře, vlny hluk,

zda přehluší ten srdce tluk,

vlasť dá jen jednu květinku,

však drahou – na ni vzpomínku.