PÍSEŇ VÝSTRAHY

By Antonín Sova

Když chléb je na stole i v srdci tvém

a žena když tě miluje i druh,

když v děcku tvém v den každý voní zem,

díš, svět že v tobě tvoří světlý bůh.

Leč vždycky není tak. Tu silný být

je úděl tvůj, když srdce, křehká věc

je oblouzeno, mlčí bůh a cit

ti k pomstě pobuřuje očistec.

Chce vraždit v tobě jakás příšera

v svém krvavém a pyšném obleku.

Jeť v každém srdci špalek, sekera

a kat též bydlí v každém člověku.