Píseň žárlivcova.

Jsem jak Bůh: Vryl v desku slovo ohromné:

„NEBUDEŠ MÍT BOHA MIMO MNE!“

MÁ je tvoje hlava! Každý vlas je můj!

MÉ je tvoje srdce – to si pamatuj!

MÉ jsou tvoje oči, mé jsou tvoje rty,

MŮJ je každý úsměv – ty jsi já, já ty.

Já jsem štěp, ty roub jsi. Se mnou musíš kvést,

se mnou v mrazích křehnout, se mnou plody nést.

Podoben jsem Bohu lásky objetím,

ale také – slyš to! – věčným prokletím!

Můžeš proklínat mne, můžeš se mi smát:

Ten, kdo nezná žárlit, nezná milovat!