PÍSEŇ ZBLOUDILÉHO DĚVČETE.

By Viktor Dyk

Výkladní skříň je bohata,

vše ze stříbra a ze zlata.

Vše se v ní blýská, až se hlava točí.

Politujte mojich smutných očí!

A kout ten zvlášť, kout přesladký:

šat pro princezny z pohádky.

Tak jemné prádlo, že je mít je hřích.

Politujte smutných očí mých!

A okna září veškera.

Vše pýcha je a nádhera,

vše radost je a veselí a smích.

Politujte smutných očí mých!

A oživenou ulicí

jde matka, děti hladící.

A květy, květy, kam to dítě vkročí.

Politujte mojich smutných očí.