PÍSEŇ ZBLOUDILÉHO DĚVČETE.
By Viktor Dyk
Výkladní skříň je bohata,
vše ze stříbra a ze zlata.
Vše se v ní blýská, až se hlava točí.
Politujte mojich smutných očí!
A kout ten zvlášť, kout přesladký:
šat pro princezny z pohádky.
Tak jemné prádlo, že je mít je hřích.
Politujte smutných očí mých!
A okna září veškera.
Vše pýcha je a nádhera,
vše radost je a veselí a smích.
Politujte smutných očí mých!
A oživenou ulicí
jde matka, děti hladící.
A květy, květy, kam to dítě vkročí.
Politujte mojich smutných očí.