Píseň žencův.

Opět dennice

Nás do práce zve,

Celá vesnice

Snažně čeká dne.

I my nemeškejme

Hbitě z loží vstát,

Bohu díky vzdejme:

Tak se má dřív stát!

Potom ztupené

Kosy zostříme,

Majíc zostřené

V bedra vložíme;

A tak s Bohem v tučné

Půjdem žitniště,

Večír v písni hlučné

Opustíme strniště!