Píseň života.

Když dojdeš unaven

ku svojí jeseni,

stojíš a zpět hledíš

aspoň okamžení.

Tolik zříš překážek,

tolik ran na těle –

štěstí jsi nepotkal,

jen samé svízele.

Vzdechneš, jak ten život

uměl tě jen bíti –

však ještě jedenkrát

chtěl bys jej prožíti.