PÍSEŇ ZNÁMÁ.

Nad městem se rozzpívaly hrany,

Smutek padl v davy,

jeho jméno létlo na vše strany,

bylo plné slávy. –

Nízká komůrka zamlkle dýše...

V trudném zamlčení

vešel spěšně, vzhlédl k nim a tiše

děl, že juž ho není.

Skloniv hlavu, sedl blíže dveří,

světnicí den zmírá; –

žena stěžka sklonila se k dceři:

„Plač jen, dcero sirá“...