PÍSEŇ.

Dneska slunce, sotva vstalo

v jitro čisté jako sen,

všecky květy zotvíralo...

Vlašťovička švitořila do oken.

Díval jsem se do bezedna

tam v tu stranu za lesem

a na Tebe, ruce zvedna,

Jindřiško má, vzpomněl jsem.

Nebe bylo beze mráčku,

lehký větřík modří chvěl –

a jen v dálce na obláčku

boží úsměv růžověl.