PÍSEŇ.

Ó Němec hrobař kopal

pro českou matku rov,

a kněží modlili se

směs divnou cizích slov.

Lid odrodilý stál kol,

a z hrobu vanul chlad,

lid cizí řečí počal

„Otče náš“ odříkat,

a hroudy z oné země,

již Vlasti urvali,

ti cizí lidé chvatně

na rakev sypali. – –

Ó matko moje mrtvá,

slyš, jak ti ve hrob zní

teď aspoň píseň česká,

ta pravá – smuteční!