PÍSEŇ.

Sladká zpomínka hruď mou zachvívá,

svým usmíváním duši rve,

lásky sen z dálky ke mně zavívá

v půvabný spánek bol můj zve.

Zjev mi, či v dáli truchlí má palma,

Consuelo de mi alma.

Bouře když světa v boj tebe hnala,

když tebe oužil války hluk,

tu ti tvá palma po boku stála

a tebe míjel zhouby pluk.

Strážný mi anděl byla má palma,

Consuelo de mi alma.

Aj, těcho duše mé, ždám, ukolíbej

ňader mých paly v klidný sen,

z útěch milosti boly vylíbej,

změň v radování smutku sten.

Pustiny duše zůstaň mi palma

Consuelo de mi alma.