PÍSEŇ.

By Vladimír Frída

Slabé slunko pozasvitlo,

ale v stínu leží sníh.

Cos jak úsměv v očích kmitlo,

kdo ví, co slz dříme v nich?

A přec paprsk padne jednou

v každou z nejsmutnějších lích.

Po bouřích se duhy zvednou – – –

Nereptám již a jsem tich.