PÍSEŇ.

My přivstali si, když bylo pozdě, shasl den.

A bůh náš přišel s příkazem krutým zamračen.

U číší vína zvonila

co’s naše hrdla opilá,

tra la la.

Žít zachtělo se, rozkvetlo mládí, mladičké.

My mívali jsme myšlenky smělé, paličské.

A naše hrdla opilá

u číší vína zvonila,

tra la la.

U spodu duše plamínky rudly, hořely...

Někteří padli, někteří s mládím pomřeli.

Nepřišla žádná posila

za zmlklá hrdla opilá,

tra la la.

Jen bůh náš přišel s příkazem krutým zamračen.

My přivstali si, a bylo pozdě, shasl den.

Dál naše hrdla opilá

u číší vína zvonila,

tra la la.

Za ruce vezmem’ jednou se všichni nezmlklí –

a řekneme si: sejdem’ se, bratři, v předpeklí!

Čím naše hrdla opilá

u číší vína zvonila,

tra la la –!