PÍSEŇ

V mém srdci tichá šeř,

a ani sval se nepohne v mé tváři,

však je mi divně, věř,

jak hleděl zpět bych v červánkovou záři.

V mém srdci leží sníh,

a kolem všude zima, zima trůní,

však je mi, jak by dých’,

ten přešlý sen mi v tváře teplou vůní.

V mém srdci ani hlas,

je klidno již a tak to musí býti,

však je mi, jak bych zas

tu stichlou hudbu z dálky slyšel zníti.

A této hudby zvuk,

ty červánky, tu vůni slýchat budu

a zřít a dýchat, muk

až prost si lehnu jednou pod tu hrudu.