PÍSEŇ.

By August Bedřich Kokoška

Já nejsem ani králem zpěvu,

jenž proto v tiché noci pěje,

by jeho čározvuké tony

tím dále létly krajinou.

Ba, nejsem ani oním pěvcem,

jenž proto ladí lyry struny,

by sobě srdce svého cíle

svou ladnou písní naklonil.

Leč ptáčkem jsem, co u vězení

opěvá svého dárce ruku:

neb stejný osud s ním já sdílím

jsa vězněn ve Tvém srdéčku.