Píseň.

Kdo na tě pozří, jasný prameni,

ten nepomýšlí, kde ti život vzchází

a po jak ostrém klestíš kamení

si cestu pod zemí a nade srázy.

A tobě kdo naslouchá, písni má,

ten netuší, že mnohdy z duše středu

tě vede temná dlouhá cesta tvá

mořemi plamenů a krami ledu.