PÍSEŇ.

By Josef Lukavský

Zlato svých vlasů rozestři,

jak měkký koberec pro vášní šílený tanec.

Hýřit budeme pouze tři:

ty, rozkoš, potulný psanec.

Duše své něhu rozdýchej,

jak vůni rozkvetlých půlnočních, podzimních fial.

Všecko své, ženo, dej, ó dej,

mně, vrahu, který tě stihal...

Síly plameny zažehni

a tělo mé, duši, touhy veškeré zapal.

V lokty mé žhoucí ulehni,

bych slávu života chápal.