Píseň.

By Simeon Karel Macháček

Jak mi chvíle dlouhá,

Dívko, bez tebe!

Všude pusta pouhá,

Kam se noha hne.

Háječek ten lesklý

V rouchu zeleném

Němý jest a teskný,

Ty když nejsi v něm.

Sem a tam se loudím,

Bych tě uviděl,

Po tvé stopě bloudím,

V srdci nose žel.

Když tě nenacházím,

Běduji a lkám,

Umdlený se sázím,

Slze prolévám.

Moje krev se zvírá,

Tvůj-li slyším hlas,

Ráj se otevírá,

Když tě vidím zas.

Spásy jest mi přáno

V milých rukou tvých,

Nebes many dáno

Ze rtů růžových!