Píseň.

V kraje české zvučně zvoní

jarní píseň měkká,

že ta naše svobodička

už je nedaleka.

Oj na křídlech této písně

už se sem k nám snáší,

vítejte ji do náruči,

junáci i braši!

Toulala se, zabloudila

do ciziny chladné,

a nedbala, že nám v hrudi

srdce smutkem vadne.

Smutkem vadlo, neuvadlo,

mocně zase buší,

jejím sluncem život živne

v české naší duši.

Píseň ji k nám přivábila,

horoucí a měkká,

vítej, vítej, svobodičko,

národ na tě čeká!