PÍSEŇ.

Ztracené štěstí v očích

usnulo na věky,

strojím se smuten náhle

na pochod daleký.

V krvavé dáli voní

ztracených snů mých květ,

odejdu za ním, možná, –

že nevrátím se zpět.

Možná, že půjdu marně,

cesty jsou zaváty,

s bohem, má drahá duše,

aspoň buď šťastna ty!