Píseň.

Můj zádumčivý, vlídný háji

tam v daleku, tam v rodině,

jen k tobě všecky sny mé vlají,

jen k tobě, k tobě jedině.

Zde v hlučných ulic pustém víru

mně u srdce tak teskno je,

duch marně hledá chvíli míru,

a srdce místo pokoje.

Tvé hudby šum tak milý, jarý

jsem na dno svého srdce skryl.

Vím, že’s mi schoval koutek starý,

kde jsem tak sám a šťasten byl!

Ten divý hoch tvůj, věrný druhu,

co v srdci donese si ran,

však v přátelském tvých sosen kruhu

žal každý bude vyplakán.

Můj zádumčivý, vlídný háji

tam v daleku, tam v rodině,

jen k tobě všecky sny mé vlají,

jen k tobě, k tobě jedině.