Píseň.

By Stanislav Kostka Neumann

Setmělo se. Záře žlutá

po obloze blyskla.

Bouře přijde... bouře krutá...

Ty’s mi ruku stiskla!

Preludium zahřímalo

trochu víc než nahlas...

Cos o štěstí se mi zdálo,

když mne k srdci táhla’s!

Kdosi všecku svoji pýchu

vkládá v hromobití...

A nám je to přece k smíchu:

spolu budem žíti.