Píseň.

Večer se dnem líbaly se,

loučíce se oba lkaly

a na nebe zlatorudé

jasné hvězdy vyplakaly.

Vplul ve hvězdné měsíc moře,

smutný, bledý modrem kráčí,

po vlněnkách svity jeho

ode vlnky k vlnce skáčí.

Zalká slavík, pláče tiše –

i v mé srdce bol se vkrádá,

z přešlých dob si upomínky

v růžnotrný vínek spřádá.