Píseň.
By Pavel Sula
Mnohé se už potopilo,
mnohé Život rozerval,
něco ve mně přeci zbylo,
ze všeho, co zanechal.
Zbylo cosi jako zmije,
jež se z duše nehýbá.
Když tak časem trpko mi je,
v koutku úst se ušklíbá. –
Zbylo cosi jako zmije
skrytá v koutě jazyka.
Když tak mrtvé povětří je,
mezi rty mi zasyká. – –