Píseň.

By Pavel Sula

Mnohé se už potopilo,

mnohé Život rozerval,

něco ve mně přeci zbylo,

ze všeho, co zanechal.

Zbylo cosi jako zmije,

jež se z duše nehýbá.

Když tak časem trpko mi je,

v koutku úst se ušklíbá. –

Zbylo cosi jako zmije

skrytá v koutě jazyka.

Když tak mrtvé povětří je,

mezi rty mi zasyká. – –