Písmák Holec.

Písmák Holec žalován,

že prý kacířem je klatým;

kacířské že knihy má,

a že Hus mu jesti svatým.

Přišel dráb a knihy stih‘,

v nichž se Hus co světec slaví,

a písmáka s knihami

sebrav, odved‘ do šatlavy. –

A juž vyrčen krutý soud:

Kacířské ty knihy zžíci,

písmáka pak bludaře

položiti na lavici. –

Letí kniha za knihou

na hranici do plamena;

padá rána za ranou,

pod ranami písmák sténá. –

Na hranici plamen zhas‘,

knihy zřít jen troudem tlíti;

na lavici zhaslo též

jedno lidské živobytí.

Ale písmák do smrti

zůstal věrcem nedojatým;

a ta jeho dušice

odletěla za svým svatým.