Písmo – zahrada to zlatoštěpá;

Písmo – zahrada to zlatoštěpá;

Kvítka tamto kvetou neuvadlá,

Slovo každé jesti hvězda spadlá,

Každá strana – nebesa jsou lepá.

Vanot Páně v listu každém šepá,

Proběly jsou umu přistavadla,

Smysl řeči – tůně nedopadlá,

Obsah – sloup, jenž svět ten v bytu těpá.

Co kde národ našel, vydal, spřádal,

Co kde z pravdy, dobra, krásy skládal,

Proti písmu stínem jest jen stínu.

Kdo v něm jadá, ten dlí Pánu v klínu,

Božího on srdce tlukot slýchá,

Zná, jak mluví, myslí, kochá, dýchá.